Modrotisk jako tradiční technika dekorace textilií je známa v českém a moravském prostoru již několik století a patří mezi nejstarší způsoby potiskování lněného a bavlněného plátna. Za použití dřevěných ručních forem, pomocí kterých se na plátno pokládá vykrývací směs, a při následném barvení v indigové lázni vznikají krásné a jedinečné textilie, které jsou dokladem vysoké estetické úrovně. Praktické využití modrotisku je i v dnešní době mnohostranné a odráží se i v současné textilní a oděvní kultuře. Mnoho zajímavých informací známých i méně známých o historii a současnosti modrotisku se mohlo dozvědět více než 50 účastníků odborné konference, která se konala v Třebíči a v Olešnici ve dnech 4. – 5. května 2022.
Ve středu 5. května zaznělo v Centru tradiční lidové kultury v Třebíči několik příspěvků o tradiční technice modrotisku a o přípravě a zápisu modrotisku na prestižní Seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2018. Společně se všichni seznámili s hornorakouskou obcí Gutau, která modrotisk a každoroční barvířský trh využívá ve své marketingové strategii. Přítomní se dozvěděli také mnoho o barvířském muzeu v Gutau, zástupci experimentální barvířské dílny v Gutau představili svoje nové pracoviště, workshopy pořádané pro veřejnost a různé možnosti barvení textilií, které si mohou návštěvníci dílny sami vyzkoušet. Konferenci oživila svým nadšením a zapálením pro modrotisk zástupkyně páté generace rodinné firmy Modrotisk Jochovi ze Strážnice, která zasvěceně provedla účastníky konference historií a současností strážnické dílny. Odborný příspěvek rožnovského muzea dokumentující užití modrotisku v oděvní kultuře na Valašsku od historie po současnost a další z Muzea východních Čech v Hradci Králové, který přiblížil dnes již unikátní dovednost mistrů dokonale ovládajících ojedinělou řemeslnou výrobu a restaurování modrotiskových forem, přinesly mnoho zajímavých poznatků, v našem regionu dosud nepříliš známých. Mnozí byli překvapeni informací, že i na Vysočině můžeme nalézt stopy modrotisku. Etnografky Muzea Vysočiny Třebíč přiblížily počátky barvířství a modrotisku v regionu, představily historii barvířské dílny rodiny Kotíků ve Velké Bíteši, jež v kraji pracovala nejdéle a zaznamenaly také tvůrčí modrotiskové stopy v Třebíči v osobnosti Marie Hůlkové. V Břeclavi, a dokonce v USA se snaží oživovat tradici modrotisku v moderním pojetí nadační fond Moravská krása, jehož zástupkyně představila činnost fondu a jeho bohaté aktivity a nadchla všechny přítomné svým optimismem a temperamentem. Po ukončení teoretické části následoval workshop pro účastníky konference spojený s představením a praktickými ukázkami výrobků a oděvů modrotiskových dílen. Zájemci si mohli sami vyzkoušet nanášení rezervního roztoku na plátno technikou malování, tisku pomocí forem, případně i další možnosti pod odborným vedením zástupců jednotlivých dílen. Po dni naplněném přednáškami a prezentacemi patřil večer zábavě a společenskému setkání všech účastníků za doprovodu cimbálové muziky Rathan.
Ve čtvrtek 5. května se uskutečnila exkurze do modrotiskové dílny rodiny Danzingerů v Olešnici na Moravě, kde otec a syn Danzingerovi zasvěceně provedli návštěvníky přímo na místě technologií výroby modrotisku.
Konference Tradice a současnost modrotisku, kterou uspořádalo Muzeum Vysočiny Třebíč, tak bezesporu důstojně završila končící tříletý přeshraniční projekt Lidová kultura/Volkskultur AT – CZ spolufinancovaný z programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika.
Zpracovala: Katina Lisá, Muzeum Vysočiny Třebíč
